Mánesova 13
CZ 370 01 České Budějovice
T: | +420 386 353 933 |
T: | +420 386 460 730 |
E: | info@alivio.cz |
Ve Sbírce zákonů byla zveřejněna novela zákonného opatření o dani z nabytí nemovité věci. Zásadní změnou je osoba poplatníka daně, kterým je nově vždy nabyvatel nemovitosti. Už tedy nebude možné se dohodnout, zda poplatníkem daně z nabytí nemovité věci je převodce nebo nabyvatel. Zároveň byl pro nadbytečnost zrušen institut ručitele. Novela nabývá účinnosti dne 1. listopadu 2016 a bude se týkat převodů nemovitých věcí, u kterých dojde k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí od 1. listopadu 2016. V případě nemovitostí nezapisovaných do katastru nemovitostí je relevantní účinnost smlouvy o převodu nemovité věci.
Hledáme vhodného kandidáta na pozici FINANČNÍ ÚČETNÍ.
Místo výkonu práce - České Budějovice, Mánesova 13
Vzdělání - SŠ/VŠ ekonomického směru
Jazyk - dobrá znalost německého jazyka podmínkou
Nástup 12/2016 - 1/2017
Životopisy zasílejte na adresu: faltynova@alivio.cz
Za leden 2016 budou plátci DPH poprvé podávat tzv. kontrolní hlášení. Jde o specifický druh daňového tvrzení, které je plátce povinen podat pouze elektronicky v předepsaném formátu a struktuře. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení měsíčně, fyzické osoby pak podle periodicity daňového přiznání, tzn. měsíční plátci měsíčně, čtvrtletní plátci čtvrtletně. Kontrolní hlášení se podává do 25. dne následujícího měsíce, avšak pozor - lhůtu pro podání kontrolního hlášení nelze prodloužit a nelze využít ani 5-ti denní toleranční lhůtu jako u podání přiznání k DPH! Negativní kontrolní hlášení se nepodává (s výjimkou výzvy k podání). Součástí kontrolního hlášení jsou i údaje týkající se režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění podle § 92a, proto s účinností od 1. 1. 2016 odpadá povinnost podávat výpis z evidence pro daňové účely. Bližší informace týkající se kontrolního hlášení jsou veřejně přístupné na webových stránkách Finanční správy ČR a není účelem tohoto článku podrobně seznámit s obsahem kontrolního hlášení. Cílem je upozornit čtenáře na tvrdé sankce, které jim v souvislosti s tímto novým podáním reálně hrozí.
Není radno brát situaci na lehkou váhu a myslet si, že úpravou účetního softwaru je věc vyřízena. Zásadní bude včasné podání a přesné opsání požadovaných údajů do účetního systému. Avšak i v případě, že všechny kolonky kontrolního hlášení vyplní plátce precizně a kontrolní hlášení podá ve stanovené lhůtě, není vyloučeno, že obdrží výzvu. Mechanismus systému kontrolního hlášení vychází z toho, že navzájem porovnává a páruje jednotlivá kontrolní hlášení. Dodavatel i odběratel se tedy musí shodnout ve všech povinných položkách. V případě nespárování obdrží jak dodavatel tak odběratel výzvu k odstranění vad, na kterou musí do 5-ti kalendářních dnů zareagovat. Pokud tak neučiní, vystavuje se sankci ve výši 30 000 Kč a to i v případě, že se následně ukáže, že chybu v kontrolním hlášení měla protistrana. Rovněž za nepodání kontrolního hlášení jsou nastaveny přísné sankce. Pokutu ve výši 1 000 Kč zaplatí plátce za opožděné podání, pokud si sám prodlení uvědomí a hlášení podá dříve, než mu správce daně zašle výzvu. V případě, že plátce již obdržel výzvu k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě, bude ho toto zpoždění stát 10 000 Kč. Nepodá-li ani na výzvu, bude sankce 50 000 Kč. Tyto sankce jsou fixní, není možné je snížit či prominout, zákon nepřipouští žádné úlevy ani v odůvodněných případech. Pokuta až do 50 000 Kč hrozí, pokud ani podáním následného hlášení nerozptýlí plátce pochybnosti správce daně. Pokud bude navíc závažně ztěžovat nebo mařit správu daní, pak se pokuta může vyšplhat až na 500 000 Kč.
Plátcům bez datové schránky hrozí další komplikace, a to v souvislosti s doručováním. Povinnou náležitostí kontrolního hlášení je i e-mailová adresa, na kterou správce daně bude doručovat event. výzvy. Výzva plátci zaslaná na jeho e-mail bude považována za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Plátcům bez datové schránky proto doporučujeme zvážit její zřízení.
S účinností od 1. 1. 2015 byla do zákona o daních z příjmů zavedena nová povinnost pro fyzické osoby - oznamovat příjmy osvobozené od daně z příjmů, pokud přesáhly 5 milionů Kč. Pro stanovení limitu je rozhodný příjem nesnížený o související daňové výdaje a limit se posuzuje za každý jednotlivý příjem samostatně. Různé druhy osvobozených příjmů by se tak neměly pro účely stanovení limitu sčítat. V praxi může být sporné, zda sčítat osvobozené příjmy stejného druhu. Oznámení se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, neboť jde o evidenci, ke které má správce daně přístup. Oproti tomu např. k obchodnímu rejstříku správce daně přístup nemá a proto osvobozený příjem z prodeje podílu v obchodní korporaci musí fyzické osoby oznámit.
Oznamovací povinnost se vztahuje na rezidenty i nerezidenty. Lhůta pro oznámení osvobozených příjmů je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání, tj. do 1. dubna následujícího roku. Udělí-li poplatník plnou moc daňovému poradci, pak je možné oznámení podat v prodloužené lhůtě do 1. července následujícího roku. Forma oznámení není předepsána, poplatník tak může svou povinnost splnit libovolným způsobem. Povinnou náležitostí oznámení je výše příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Plyne-li osvobozený příjem do společného jmění manželů, oznámí ho jeden z manželů.
Za neoznámení osvobozeného příjmu vzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu ve výši 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl správcem daně vyzván. Pokud poplatník splní povinnost až na výzvu správce daně v náhradní lhůtě, činí pokuta 10 % z částky neoznámeného příjmu a pokud poplatník nesplní povinnost ani v náhradní lhůtě, činí sankce 15 % z částky neoznámeného příjmu. Důvodem zavedení této povinnosti má být boj proti daňovým únikům.
Novela daňového řádu účinná od 1.1.2015 opět umožňuje v individuálních případech prominout příslušenství daně, tj. penále, úroky z prodlení a úroky z posečkané částky daně. Kritéria pro prominutí budou stanovena v metodickém pokynu, který připravuje Generální finanční ředitelství.
Žádost o prominutí penále lze podat v případě, že dodatečný platební výměr bude vydaný po 1. lednu 2015, bez ohledu na zdaňovací období, ke kterému se daň vztahuje. Je tedy možné prominout penále vztahující se např. k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013, pokud bylo oznámeno platebním výměrem vydaným v lednu 2015. Prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky bude možné pouze v případě úroku vzniklého od 1.1.2015.
Ke dni podání žádosti o prominutí příslušenství musí být uhrazena daň, k níž se příslušenství váže. Žádost musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Žádá-li daňový subjekt o prominutí částky vyšší než 3 000 Kč, podléhá žádost správnímu poplatku 1 000 Kč. V případě žádosti o prominutí částky do 3 000 Kč včetně se správní poplatek nehradí. Žadatel musí svou žádost precizně odůvodnit a svá tvrzení doložit.
S účinností od 1. ledna 2015 je zavedena povinná elektronická komunikace s finanční správou. Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen své podání učinit pouze elektronicky.
Za nedodržení povinné elektronické formy uloží správce daně pokutu ve výši 2 000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu správce daně uložit pokutu až do 50 000 Kč.
U následujících podání správce daně již nebude vyzývat k odstranění vady a nebude trvat na činění podání elektronicky, podá-li je daňový subjekt v papírové podobě, avšak nedodržení povinné elektronické formy bude sankcionováno pokutou dle ust. § 247a daňového řádu:
- přiznání k dani z příjmů fyzických osob
- přiznání k dani z příjmů právnických osob
- přiznání k DPH
- přiznání k dani silniční
- přiznání k dani z nemovitých věcí
- vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
- vyúčtování daně vybírané srážkou
- přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů a žádost o zrušení registrace
Změnou zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti se od 1. prosince 2014 snižuje limit pro platby v hotovosti z 350 000 Kč na 270 000 Kč. Omezení se nově vztahuje i na dary a zápůjčky. Příjemce nadlimitní platby, která nebude provedena bezhotovostně, nesmí tuto platbu přijmout. Při nesplnění mu hrozí stejný postih jako převodci, tj. u fyzické osoby pokuta do 500 000 Kč, u právnické osoby do 5 milionů Kč.
Uvedená změna ovlivní i ručení plátců za DPH neodvedenou dodavatelem. Bude-li plátce hradit cenu odebraného zboží či služeb na český bankovní účet dodavatele nezveřejněný v registru plátců, sníží se v takové situaci limit pro vznik ručení ze 700 000 Kč na 540 000 Kč.
Od října 2014 finanční správa zpřísňuje podmínky pro aplikaci institutu tzv. nespolehlivého plátce. Za nespolehlivého plátce bude oproti stávajícím pravidlům označen i ten plátce DPH, který
- je účelově nekontaktní
- opakovaně neplní lhůty pro povinná podání
- dluží státu na DPH více než 500 000 Kč déle než tři měsíce
- správce daně mu musel opakovaně stanovit daň podle pomůcek.
Od 1. ledna 2015 k tomu přibude ještě další zpřísnění, které postihne zejména společnosti sídlící na virtuálních adresách.
Údaje o nespolehlivých plátcích lze získat na internetových stránkách finanční správy pod odkazem Registr plátců DPH. Ke dni 24. 9. 2014 jich bylo evidováno 139, od října lze však očekávat výrazný nárůst. Doporučujeme proto kontrolovat si zejména nové dodavatele, neboť obchodování s plátcem, o kterém bylo rozhodnuto, že je nespolehlivým, s sebou nese riziko ručení, potažmo povinnost uhradit případně za nespolehlivého plátce nezaplacenou daň.
Riziko vzniku ručení a povinnosti úhrady daně za nespolehlivého plátce lze eliminovat využitím možnosti dané v ustanovení § 109a zákona o DPH. Podle zmíněného ustanovení je možné provést úhradu DPH nikoliv dodavateli, ale přímo na účet správce daně. Tímto krokem se odběratel sice nemůže dostat do postavení ručitele, musí pak ale řešit otázku neuhrazené části závazku vůči dodavateli z titulu DPH zaplacené správci daně.
Podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu provedeného v roce 2012, za rok 2010 nezveřejnilo účetní závěrku nebo výroční zprávu 81 % subjektů. Nový zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, proto zavádí účinnější prostředky motivující zapsané osoby a jejich statutární orgány k plnění zákonných povinností.
Dle ustanovení § 72 rejstříkového zákona má zapsaná osoba povinnost bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti předložit rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin. Požadované listiny k založení do sbírky listin stanoví § 66 až § 74. Při porušení povinnosti založit zákonem předepsané listiny do sbírky listin může rejstříkový soud uložit pořádkovou pokutu až do 100 000 Kč a zahájit řízení o zrušení zapsané osoby. Má se dále za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní své povinnosti podle § 105 rejstříkového zákona, porušuje péči řádného hospodáře se všemi důsledky, včetně vyloučení z funkce statutárního orgánu a zákazu výkonu funkce po dobu tří let ve všech obchodních korporacích (§ 63, § 65 z. o. k.) a vzniku povinnosti nahradit škodu tím vzniklou. Porušení uvedených povinností je také přestupkem, za což může být v přestupkovém řízení, podle § 24 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, udělena odpovědné fyzické osobě pokuta až do výše 50 000 Kč nebo zákaz činnosti.
Svěřenské fondy mohou vznikat od 1.1.2014. Nejsou právnickými osobami, nemají právní osobnost ani sídlo. Pro daňové účely jde však o daňový subjekt a v daňovém řízení se na svěřenské fondy hledí jako na právnické osoby. Povinnosti vůči správci daně plní svěřenský správce.
Generální finanční ředitelství vydalo Informaci k registraci svěřenských fondů, ze které vyplývá, že místně příslušným správcem daně je Finanční úřad pro hlavní město Prahu a spravujícím územním pracovištěm v rámci Finančního úřadu pro hlavní město Prahu je Územní pracoviště pro Prahu 7. V případě, kdy je součástí majetku ve svěřenském fondu nemovitost, je místně příslušný ten správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitá věc nachází.
Upozorňujeme na průlomový rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.2.2014 sp. zn. 9 Afs 41/2013, ve kterém se NSS znovu zabýval uplatněním daňové ztráty z minulých let jako odčitatelné položky v průběhu daňové kontroly. NSS dospěl k závěru, že cílem správy daní je správné zjištění a stanovení daní a toto hledisko musí být respektováno i při daňové kontrole. Pokud tedy daňový subjekt trvá během kontroly na uplatnění ztráty, musí správce daně toto rozhodnutí při případném doměření zohlednit. Správce daně nicméně není povinen sám výhody pro daňový subjekt vyhledávat.
Podle současné judikatury NSS lze daňovou ztrátu při splnění podmínek uplatnit nejen v dodatečném daňovém přiznání, ale prakticky v rámci celého nalézacího řízení, například v průběhu postupu k odstranění pochybností (8 Afs 45/2012), v odvolání proti vyměření daně (2 Afs 77/2012) a konečně i v průběhu daňové kontroly (9 Afs 41/2013).
Od 1. dubna 2011 je zákonem umožněno provést opravu výše DPH na výstupu u nezaplacených pohledávek za odběrateli v insolvenčním řízení. Již v této době vyvolaly velkou diskuzi nejasnosti, zda se možnost opravy DPH vztahuje pouze na pohledávky vzniklé po účinnosti novely či též na pohledávky vzniklé před 1.4.2011. V červenci 2011 zveřejnilo GFŘ Informaci, v níž možnost provedení opravy DPH i u pohledávek vzniklých před 1. dubnem 2011 potvrdilo.
Aktuálně se touto otázkou zabýval Nejvyšší správní soud. Ve svém rozsudku 9 Afs 69/2012-47 ze dne 11. dubna 2013 došel k závěru, že v případě pohledávek za zdanitelná plnění uskutečněná před 1. dubnem 2011 se použije zákon o DPH platný před 1. dubnem 2011, a opravu proto nelze provést.